Před vznikem prvních mincí fungoval výměnný obchod. Dalo se také platit železnými pruty, dobytkem nebo plátěnými šátky kiráty.
Statéry
Prvním platidlem, které je potvrzené na českém území, jsou duhovky. Jde o keltské zlaté mince kterým lidé začali říkat duhovky, protože je občas nalézali na polích po prudkém dešti. Déšť mince omyl a ony se potom třpytily ve slunci. Lidé je spojovali s duhou a domnívali se, že padají právě z ní.
Denáry
Denáry se na našem území používaly od poloviny 10. století do 13. století. Existovaly dva druhy: české a moravské denáry a byly na nich křesťanské motivy nebo portrét panovníka.
Kolem roku 1050 po měnové reformě se začínají razit denáry s menšími rozměry a hmotností, jakost stříbra byla 0,960, často však obsah stříbra klesal na zlomek původně stanovené hodnoty
Jeden denár měl v 10. až 12. století hodnotu asi deseti slepic, dalo se za něj koupit obilí pro jednoho člověka na měsíc anebo ječmene pro koně na 40 dní
Brakteáty
Brakteáty vydávali panovníci Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II. Brakteáty české vznikaly v letech 1225 až 1300, v letech 1250 až 1300 pak také brakteáty moravské.
Mince byly zvlněné a proto se jim říkalo plecháče. Nedaly se skládat do hromádek, nápisy se rozmazávaly a důsledkem toho bylo jejich stažení z oběhu
Za dva až čtyři plecháče byl kus sýra, za 12 plecháčů jehně, v době hladu stál pytel žita 120 plecháčů.
Groše
Groše platily od roku 1300 do konce 16. století, ale v oběhu zůstaly jako drobné ještě pár dalších století. Razily se v mincovně v Kutné Hoře, která byla v době objevení stříbrných nalezišť téměř stejně velká jako Praha
Groš se dělil na 12 haléřů neboli parvů.
Ve 14. století se dalo za 2 haléře, tedy šestinu groše, pořídit jedno vejce, za groš byl kus másla nebo sýra, tři groše stále sekera a kráva se dala koupit za 22 až 55 grošů.
V 15. století byla za groš slepice nebo 18 cihel, vůz písku stál šest grošů, kráva vyšla na 24 až 40 grošů a kůň na 120 grošů.
V 16. století stála jeden groš uzda, hrábě vyšly na tři groše a za pět grošů byla kopa vajec. Sud piva stál až 12 grošů a boty 18 grošů, .
Tolary
První tolary dal razit Jáchym Šlik ze stříbra v Jáchymově, název tolar vznikl z německého názvu Joachimsthaler, což znamená z údolí svatého Jáchyma v Krušných horách, kde se na počátku 16. století otevřely stříbrné doly.
V Praze se tolary razily v ojedinělých ražbách v letech 1535 a 1539, od roku 1557 pak vznikaly už stabilně. Od roku 1543 razila tolary Kutná Hora. Ražba v Čechách se přerušila v roce 1561, kdy císař Ferdinand I zavedl zlatníkový mincovní systém. Znovu se pak tolar razil od roku 1573 až do 19. století.
V 17. století se za jeden tolar dalo pořídit 12 slepic nebo nebo čtyři kopy vajec.
V 18. století se za jeden tolar pořídilo několik liber hovězího masa, kráva stále sedm tolarů.
V 19. století byly za jeden tolar čtyři slepice, na jeden a půl tolaru vyšla kopa vajec.
Krejcary
Krejcary u nás platily od vzniku Habsburské monarchie roku1526 a nahradily je až haléře po zavedení korunové měny po roce 1892.
Razily se krejcary i jejich násobky, dvoukrejcary, desetikrejcary, třicetikrejcary (půlzlatníky) a šedesátikrejcary (zlatníky).
Se znovuzavedením tolarové měny v roce 1573 začaly krejcary mizet a objevily se znovu až v roce 1619 po mincovní reformě, kdy znovu platil krejcar a také tří, dvanácti, dvacetičtyř, třiceti a osmačtyřicetikrejcary. Objevily se také jejich díly, půl a čtvrtkrejcar.
Stříbrné krejcary nahradily roku 1760 měděné spolu s měděnou grešlí. Jednalo se o první kreditní peníze u nás. Poslední ražbou byl dvacetikrejcar z roku 1856.
V 16. století se za 60 krejcarů dala koupit uzda.
V 17. století vyšla kopa vajec nebo sáh dříví na 15 krejcarů.
Koruny
Korunová měna vznikla 11. srpna 1892, staré zlatkové peníze však dlouho zůstávaly v oběhu. Korunové bankovky přišly do oběhu až roku 1900. Koruna se dělila na 100 haléřů. Z přepočítacího poměru 2:1, kdy desetikorunapředstavovala pětizlatkovou bankovku vzniklo dodnes známé lidové označení pětka pro desetikorunu.
Po rozpadu Rakouska-Uherska převzala Československá republika korunovou měnu jako jediná ze zemí bývalého mocnářství. První bankovky se tiskly v roce 1919, první mince v hodnotě dvaceti a padesáti haléřů se ale razily až s letopočtem 1921 a do oběhu se dostaly v roce následujícím. Existují ale i zkušební ražby se starším letopočtem.