Přes dva miliony korun dal vítěz aukce za dukát křivoklátského knížete Karla Egona I. z Fürstenbergu z roku 1772. Mince je vyražená z roztaveného zlata z keltského pokladu, který se rok před ražbou našel u obce Podmokly na Rokycansku. Poklad uložený asi v polovině 1. století před naším letopočtem vážil odhadem až 50 kilogramů a obsahoval sedm až deset tisíc mincí v hodnotě asi 500 milionů korun. Jedná se o historicky největší zlatý poklad z území Evropy.
Poklad našel údajně nádeník Janota, který našel v údolí zlatá lesklá kolečka a vzal je dětem domů na hraní v domnění, že jde o mosazné knoflíky. Když židovský podomní obchodník zjistil, že se jedná o zlato, zpráva se rozšířila a vesničané začali cíleně prohledávat místo nálezu. Pak se ale o pokladu dozvěděla správa panství, jehož majitel Karel Egon I. z Fürstenbergu chtěl nález jen pro sebe. Najal si dráby a ti z místních mince, keltské duhovky, doslova vymlátili, výjimkou nebylo veřejné mrskání, u některých nešťastníků i vsazení do hladomorny Křivoklátu nebo mučení.
Po dohledání zbytku nálezu Karel Egon I. z Fürstenbergu část mincí věnoval nejrůznějším numismatickým sbírkám, většinu ale nechal roztavit se souhlasem Marie Terezie a přerazit na pamětní tereziánské a fürstenberské dukáty.
Z pokladu se tak dochovaly se tak pouze desítky mincí, které jsou dnes součástí několika evropských sbírek. Ty největší vlastní Mincovní kabinet ve Vídni a Národní muzeum v Praze. Příběh podmokelského pokladu se stal jednou z velmi významných kapitol počátku středoevropské numismatiky a archeologie
Dukát Karla Egona I. z Fürstenbergu měl vyvolávací cenu 10 tisíc eur, tedy asi 250 tisíc korun, vydražil se ale za 82 500 eur, tedy téměř 2,1 milionu korun. Vítěz dražby ještě musel zaplatit 20% aukční přirážku ve výši 20 procent, což je přes 400 tisíc korun. Prodejní cena dvojnásobně předčila očekávání.
