Mince

Mince jsou jednou z nejstarších forem peněz. Historicky šlo o kusy drahého kovu, nejčastěji zlata nebo stříbra s vyraženým znakem potvrzujícím jejich hmotnost a kvalitu. Současné mince jsou nejčastěji z kovu, jehož hodnota je obvykle zanedbatelná

První zmínky o mincích se objevily už před 4500 lety a jejich rozmach přišel s antickým Řeckem.

Emitenty prvních mincí byly soukromé mincovny, později si právo vyrábět mince vyhrazovali panovníci nebo státy. To jim dalo možnost snižovat obsah drahých kovů v mincích a nahrazovat je kovy levnějšími. Rozdíl šel do pokladny panovníka, který tak získal dodatečný příjem. Třeba v českých zemích v letech 1622 až 1623 snížilo de Wittovo konsorcium za přispění panovníka obsah drahého kovu v mincích o 80 %. Znehodnocená mince pak způsobila hospodářský rozvrat.

Novodobé mince samy o sobě nemají žádnou hodnotu a pokud by se za ně nezaručil stát, jednalo by se o pouhý kus plechu. Hodnota materiálu mincí je nižší, než hodnota nominální. S postupující inflací paradoxně dochází u mincí nižších nominálních hodnot k tomu, že jejich výrobní náklady přesahují nominální hodnotu.

Druhy, tvary, nominály, složení a vzhled dnes používaných mincí stanovují právní předpisy státu, kde platí či platily, případně banky nebo jiné autority s emisním právem.

Nejcennější a největší zlatou minci světa vyrobila australská mincovna v Perthu. Váží jednu tunu zlata o ryzosti 9999. Mince má průměr téměř 80 centimetrů a tloušťku 12 centimetrů.

Přejít nahoru