Padělatelské dílny jsou u nás známé už od středověku. V nejistých dobách husitských válek vznikaly obvykle v krasových nebo pískovcových jeskyních. Padělaly se v nich hlavně kruhové peníze se lvem oficiálně ražené v Kutné Hoře. Falza se razila z měděného plechu a postříbřovala pomocí amalgámu, tedy směsí stříbra a rtuti.
Nejznámější doklad padělání peněz na našem území v 15. století pochází z jeskyní u Koněprus. Falešnou mincovnu s tajným vchodem tu provozoval pravděpodobně Petr Kořenský z Terešova, majitel tvrze Korno poblíž vsi Koněprusy. V padělatelské dílně odkryté v roce 1950 se našel například dřevěný mincířský štok, dřevěná nádoba se zbytky měděných odstřižků, postříbřené měděné střížky či ražené falešné mince. Objev dílny je pro dějiny české numismatiky jedinečnou událost, ukazuje totiž postup, ke kterému do té doby chyběly doklady.
Další dílnu se podařilo odhalit už v roce 1936 v jeskyni Babí pec na Kozákově u Turnova. Odborníci tam našli kousky cissury, měděný odpad nebo měděné postříbřené střížky. V jeskyni bylo nejméně deset ohnišť se zbytky uhlí, růžového písku a keramických střepů. Předmětem padělání byly stejné mince jako v případě koněpruské padělatelské dílny.
Za Jagellonců falešných mincí ubývalo, doložený je ale případ padělatelství pravděpodobně přímo v královské mincovně. Tehdejší pražský groš se dělil na 7 penízů se lvem (bílých, velkých) a 14 haléřů (černých, malých). Černé mince se lišily od bílých nižší vahou, menší jakostí a jiným mincovním reliéfem. Padělatelé ale zjistili, že černý peníz stačí rozklepat na velikost bílého a vyrazit do něj lva s opisem, tím hodnotu mince zdvojnásobili.
Po zavedení papírových peněz v roce 1762 se většina padělatelů zaměřila na bankocedule a později bankovky.
V období Rakouska-Uherska není doložená výraznější padělatelská činnost. Po zavedení československé měny v roce 1918 ale pokusů o padělání přibylo. V oběhu ale byla ještě stará rakousko-uherská platidla, která se na cennější česká měnila nalepením kolku. Někteří padělatelé se proto zaměřili právě na kolky. Období po první světové válce vůbec bylo zlatým věkem falzifikace československých peněz. Bankovky neměly takové ochranné prvky, které by penězokazce odradily. Výsledkem bylo 84 padělatelských dílen, které zhotovily 105 052 padělků v celkové hodnotě 35 449 841 Kč.