Plzeňská mincovna byla jednou z nejstarších na našem území. Nejprve byla v hradišti původně pojmenovaném Plzeň nebo také Stará Plzeň, které vzniklo nejpozději v 10. století a existovalo až do první poloviny 14. století. Od druhé poloviny 13. století význam hradiště upadal a centrum osídlení, Nová Plzeň, se přesunulo právě na území dnešní Plzně.
Význam plzeňského hradu v raném středověku byl veliký. Razily se tu mince za knížete Jaromír a i za Václava I. Nejstarší ražby z období vlády knížete Jaromíra v letech 1004 až 1012 a pak v letech 1033 až 1034 jsou Jaromírovy denáry. Nesly opis PLIZEN CIVITAS a DEXTERA DOMINI RILSNI.
Význam plzeňského hradu v raném středověku byl veliký. Razily se tu mince za knížete Jaromír a i za Václava I. Nejstarší ražby z období vlády knížete Jaromíra v letech 1004 až 1012 a pak v letech 1033 až 1034 jsou Jaromírovy denáry. Nesly opis PLIZEN CIVITAS a DEXTERA DOMINI RILSNI.
Na počátku 13. století je pověřený správou Přemyslovec Děpolt III. a ve 20. letech 13. století kralevic Václav, pozdější král Václav I., titulovaný na pečeti z té doby Jako DUX PILSENSIS.
V letech 1224 až 1228 staroplzenecké hradiště razilo unikátní dvoustranné denáry fenikového typu s opisem WENCEZSLAVS DVX PLIZN. Další typ s opisem REX PREMIZL a REX WENCEZSLAVS vznikaly po Václavově korunovaci na krále.
Předpokládá se, že v mincovně vznikaly také feniky, které se podobaly ražbám bavorského charakteru. Mincovna zanikla spolu s hradištěm ve druhé polovině 13. století.
Další mince se razily už v Plzni na základě privilegia císaře Fridricha III. Z roku 1467. Nanejvýš po dobu tří let tu vznikaly drobné ražby napodobující ty z Kutné Hory. Další mincovní činnost povolilo na deset let privilegium Vladislava II. Jagellonského z roku 1507. Mincovna byla nejspíš v budově staré radnice na východní straně náměstí.