Počátky bankovnictví spadají do starověku

Nejstarší instituce vykazující funkce banky byly pravděpodobně chrámy různých starověkých kultur, které sahají až do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Vklady tvořilo obilí, hospodářská zvířata a později drahé kovy ve formě mincí. 

Nejstarší nalezené záznamy půjček pocházejí z 18. století před naším letopočtem z Babylónské říše. Duchovní půjčovali tamním obchodníkům. V době Chammurapiho zákoníku už bylo bankovnictví natolik rozvinuté, že našlo místo v tehdejších zákonech, které proces půjček upravovaly.

V Egyptě se kromě zlata a jiných drahých kovů ve formě peněz používalo obilí, sýpky tak plnily funkci bank. Když byl později Egypt pod nadvládou Řeků (332 až 330 před naším letopočtem), transformoval sýpky do sítě státních „obilných bank“ se sídlem v Alexandrii. 

V antickém Řecku doznalo bankovnictví dalšího posunu. Půjčky částečně přešly z duchovních v tamních chrámech také na soukromé nebo městem placené osoby. Vedle půjček se začaly objevovat také úvěry, peněžní vklady, směna peněz a posouzení pravosti přinesených mincí.

První starověký bankéř, o kterém existují záznamy, byl Pythius. Půjčování se věnoval v 5. století před naším letopočtem na poloostrově Malá Asie. Známý je též o století novější příběh Pasióna, původně otroka, později váženého Athéňana, kterému podnikání přineslo svobodu a bohatství. Ve stejné době se začalo víc objevovat „kreditní bankovnictví“ a dokonce předchůdce kreditní poukázky na výběr peněz v některých tehdejších městských státech starověkého Řecka. Eliminovala se tak nutnost převážet mezi nimi peníze fyzicky a stát se terčem lupičů. 

V 8. až 9. století našeho letopočtu se začíná rozvíjet obchodování směrem hlouběji do vnitrozemí evropského kontinentu. Od začátku 12. století dochází k postupnému sdružování obchodníků z jedné rodiny – jde o vznik takzvaných obchodních společností schopných financovat rozsáhlejší projekty. V polovině 13. století začínají nejvýznamnější italské městské státy razit mince.

V roce 1609 vznikla v Amsterdamu první novodobá banka. Jejím úkolem bylo měnit a z trhu stahovat nekvalitní mince. Kromě vkladů prováděla i směnečné transakce, později poskytovala také úvěry.

Přejít nahoru