Svatý Jiří (staročesky Juří) byl podle křesťanské hagiografie římský voják pocházející z dnešního Turecka. Východní církve jej označují za arcimučedníka. Je jedním ze čtrnácti svatých pomocníků. Legenda o svatém Jiří a draku jej líčí jako drakobijce. Ve většině zemí se svátek svatého Jiří slaví 23. dubna. V českých zemích, na Slovensku a v Polsku je to o den později, protože na 23. dubna připadá den umučení svatého Vojtěcha.
Přestože svatého Jiří nezmiňují žádné historické dokumenty, pokládá se za významnou historickou osobnost. První zmínky o něm pocházejí z 5. století, rozsáhle o něm vypráví také Zlatá legenda
ze 13. století.
Podle legend se narodil v křesťanské rodině kolem roku 270 našeho letopočtu v Kappadokii, na území dnešního Turecka. Jeho otec sloužil jako důstojník v římské armádě. Po jeho vzoru vstoupil i Jiří
do armády brzy po dosažení dospělosti. Byl dobrým vojákem, po svých dvacetinách obdržel titul Tribuna a následně se stal rytířem a členem osobní stráže římského císaře Diokleciána.
V roce 303 vydal císař edikty umožňující pronásledování a útisk křesťanů v celé Říši. Jiřímu nařídili účastnit se perzekucí. Ten ale neposlechl, místo toho se přiznal ke křesťanství a kritizoval císařské rozhodnutí. Rozzuřený Dioklecián ho nechal mučit za zradu a nařídil popravu.
Po krutých mučeních mu kat sťal 23. dubna 303 hlavu.
Příběh o svatém Jiří a drakovi vypráví o tom, jak si drak postavil hnízdo u pramene zásobujícího město Kyrény. Obyvatelé ho museli každý den kvůli vodě na chvíli vylákat z hnízda. Jako návnada sloužila lidská oběť určená losem. Když los padl na královskou dceru, zoufalý král marně prosil o milost. V pravou chvíli se objevil svatý Jiří, postavil se drakovi, zabil ho a princeznu zachránil. Vděční občané se zřekli pohanství a přijali křesťanství.
Kremnické svatojiřské (svätojurajské) dukáty
Vrchol medailérské tvorby v druhé polovině 18. století, to jsou svatojiřské dukáty, které vyvolaly obdiv u nás i v zahraničí. Objevily se v době, kdy střední Evropou otřásaly turecké války, stavovská povstání a krvavé náboženské střety. Nošení svatojiřských dukátů mělo chránit člověka před těmito neštěstími.
Autorem nesporně nejkrásnější svatojiřské medaile byl Christian Hermann (Jeremiáš) Roth, hlavní rytec kremnické mincovny v letech 1653 až 1690.
Na aversu je svatý Jiří na koni, který zabíjí draka, opis S:GEORGIVS.EQVITVM.PATRONVS. Reverz zachycuje Krista a apoštoly v lodi na rozbouřeném jezeře a opis IN.TEMPESTATE.SECVRITAS. Medaile se svatým Jiřím, patronem rytířů, byly v 17. a 18. století oblíbeným talismanem rytířů a vojáků, kteří věřili, že je ochrání
před kulkami nepřátel i třeba před pádem z koně. Medailéři kremnické mincovny se na ražbu svatojiřských dukátů specializovali. Většina jich byla stříbrná.
Kremnické svatojiřské dukáty 2016
V roce 2016 přinesla mincovna Kremnica novou ražbu svatojiřských dukátů. Vytvořila 135 jednodukátů, 70 dvoudukátů, 50 pětidukátů, 35 desetidukátů a po 150 tolarech a půltolarech. Celkem vzniklo 35 sad. Zlaté dukáty mají ryzost 986/1000, tolary jsou ze stříbra 925/1000. Po dokončení ražby nechala mincovna razidla znehodnotit.