Uherské miléniové ražby

Mince ražené k tisícímu výročí významné události – to jsou takzvané miléniové ražby. První informace o miléniové ražbě se vztahují ke třetímu století našeho letopočtu, kdy v roce 248 nechal římský císař Filip I. vyrazit mince k uplynutí tisíce let od založení Říma (753 př. n. l.).

Zvláštní a velmi rozmanitou skupinou pamětních medailí jsou takzvané uherské mileniové ražby z roku 1896, které oslavovaly tisíc let od příchodu maďarských kmenů do Dunajské kotliny. Na počest uherského národa vznikly ražby napodobující některé významné historické mince, například denár svatého Štěpána, denár Ondřeje II., groš či dukát Karla Roberta nebo tolar svatého Jiřího či Ferdinanda I.

Další zajímavé miléniové ražby jsou z roku 1929 a staly se upomínkou na tisíc let od smrti knížete a světce svatého Václava. Přestože není jisté, jestli zemřel v roce 929 nebo 935, tehdy se odborníci víc přikláněli právě k roku 929. Zlaté a stříbrné mince různé velikosti a hmotnosti nesly motiv zavraždění svatého Václava nebo jej zobrazovaly v čele vojska. Jejich autorem byl nejčastěji významný medailér Otakar Španiel, který je zároveň tvůrcem jubilejních československých pětidukátů a desetidukátů.

Stejně jako jsou rozmanité miléniové jednotlivé ražby, je rozmanitá i jejich hodnota. Ta je závislá na vzácnosti a stavu konkrétní medaile a může dosáhnout od několika stokorun až po statisíce.

Přejít nahoru